Optimalizace sestavy
Vyvážený výkon počítače i serveru
Vhodně zvolené komponenty
Správně sestavený počítač je takový, který má vhodně zvolené komponenty. Každý komponent sestavy tvoří jedinečný funkční celek, což v praxi znamená, že celkový výkon počítače je určen jeho nejslabším článkem. Ve většině případů takové sestavy trpí symptomy úzkého hrdla v oblastí pevných disků, které nestačí potřebné informace dodat dostatečně rychle, jak by s nimi zbytek systému uměl nakládat.
Optimalizace řešení
Možné řešení jak provést optimalizací je následující:
1) Je zbytečné dávat 8 GB RAM paměti k procesorům řady Celeron, Pentium, AMD – A4, A6 jelikož nemohou využít celý jejich potenciál.
2) Také dochází k milné domněnce, že takovým procesorům běžný pevný disk stačí, ale opak je pravdou. Pevné disky jsou v dnešní době natolik pomalé, že brzdí jakýkoliv procesor. Ti, kteří hledají slušný výkon a dostatečnou velikost disku musí zvolit některé řešení s technologií RAID pro propojení několika disků do jednoho logického celku. Tímto lze dosáhnout vyšší spolehlivosti, vyšší rychlosti, případně kombinace obojího. Při větších nárocích je běžné používání SSD disků s již zmíněnou RAID technologií.
3) Pevné disky a operační paměti nejsou jediné komponenty, které systém brzdí. Dalším komponentem je grafická karta. Zde je nutné si nejprve uvědomit, pro jaké účely bude počítač sloužit. Ti, kteří chtějí cenu za počítač srazit na co nejnižší možnou hranici volí řešení s integrovanou grafickou kartou. Je ale nutné podotknout, že takovéto řešení neoplývá výkonem. Svým určením lze tyto sestavy zařadit mezi kancelářské počítače, které nepotřebují přehrávat videa ve vysoké kvalitě. V této výkonové kategorii se najde několik výjimek. Jednou z nich je řešení GPU od AMD, které má grafický čip integrovaný v procesoru s vyšším průměrem výkonu než ostatní. To je ale vykoupeno vyšší výkonovou spotřebou.
Optimalizace grafické paměti
V poslední době se začíná debatovat nad otázkou "Kolik grafické paměti by moje grafická karta měla mít?"
Přesná odpověď zni: Přesně tolik, kolik do ní stihne uložit grafický čip. Pro nastínění výpočtu: Jeden obrázek při rozlišení 1920 x 1080 je veliký až 8,25 MB. V tomto rozlišení je tedy potřeba minimálně 495 MB pouze pro zobrazení. Velký rozdíl je mezi videm a hrou, jelikož video je pouze zobrazováno, ale hra je počítána z miliard trojúhelníčků. Pro tyto účely je potřeba další VRAM paměť pro propočty, buffery, textury, atd. Někoho může napadnout proč kupovat jednu rychlejší paměť, když můžu koupit dvě slabší, abych měl dostatek výkonu (paměti). Koupím tedy dvě paměti RAM s 4 GB a budu mít 8 GB. Takto to ale u technologií SLI či CrossFire nefunguje. Grafická karta, když potřebuje pomoci té druhé musí "mít u sebe v paměti (VRAM) přesnou kopii všeho co má ta první". To znamená, že řetězením GPU nezískáte extra paměť, ale výkon. Otázkou pro extrémní případy zůstává: "Bude mi stačit grafická VRAM paměť?" Podobné to je u nejvýkonnějších grafických karet, kde se již delší dobu objevují verze s 8 GB VRAM. Vyšší číslo evokuje vyšší výkon, a přitom je to pouze větší prostor pro renderování. Grafické karty v optimalizaci počítače přichází až na závěr a ve více jak polovině případů budou grafické karty nevyužity, předimenzovány.